Vitamin D nebyl lidstvu odedávna znám ve své podstatě ani pod dnešním názvem. Jeho účinek se však projevoval již dávno předtím, než vědci začali chápat, co přesně v našem těle dělá. Počáteční boj s křivicí V období raného novověku (16.–18. století) byly v průmyslových oblastech měst zaznamenávány četné případy „měknutí“ kostí u dětí, tedy křivice (rachitidy). Děti vyrůstající v chudých čtvrtích s nedostatkem slunečního světla a čerstvého vzduchu trpěly slabostí kostí, deformacemi končetin a dalšími zdravotními problémy 1. První popisy onemocnění: • V 17. století se objevily odborné texty popisující křivici. Bylo však těžké odhalit její příčinu. Spekulovalo se o špatné výživě, znečištěném prostředí, ale také o genetických vlivech. • Nemoc byla rozšířená hlavně ve městech, kde děti nedostávaly dostatek slunečního světla kvůli vysoké zástavbě a špatným hygienickým podmínkám. Rozpoznání role slunce a rybího tuku Zásadní průlom nastal až na přelomu 19. a 20. století. Lékaři a pozorovatelé si všimli, že pravidelné slunění a konzumace rybího tuku mohou křivici předcházet nebo ji dokonce léčit 1, 2. Experimenty se slunečním zářením: • Zjistilo se, že děti pobývající na čerstvém vzduchu, zvlášť na slunečných místech, byly zdravější a vykazovaly menší výskyt křivice. • Solária a „sluneční lázně“ se v některých částech Evropy začaly stávat populární metodou podpory zdraví. Rybí olej jako „zázračný lék“: • Už předtím si lidé všimli, že olej z jater tresky má ozdravné účinky na kosti a růst dětí. Dlouho však netušili, co je za tímto efektem. • Počátkem 20. století se prokázalo, že právě látka obsažená v rybím oleji – později pojmenovaná jako „vitamin D“ – dokáže předcházet křivici 2. Objev vitaminu D jako takového V roce 1922 se slovo „vitamin D“ objevilo v odborných publikacích, a to díky vědcům, kteří se systematicky zabývali jeho identifikací a izolací. Důležité osobnosti a jejich příspěvky: • Sir Edward Mellanby: Ukázal, že rachitidě lze předcházet pomocí diety bohaté na určité „faktory“, čímž položil základy pro pozdější objev vitaminu D 3. • Elmer McCollum: Jeden z průkopníků ve výzkumu vitaminů; podílel se na popisu vitaminu A a pomáhal také v raných fázích výzkumu vitaminu D 3. • Adolf Windaus: Získal Nobelovu cenu (1928) za svůj výzkum a popis struktur steroidů, včetně sloučenin souvisejících s vitaminem D 4. Vzestup sluneční terapie a fortifikace potravin Jakmile bylo jasné, že působení slunce a konCesta od objevu po současnost Kapitola 2.: Od křivice k moderní medicině 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 7
RkJQdWJsaXNoZXIy Nzg5MDg=